Pacifikem pluje pás odpadků velký jako devět Českých republik


 

V severozápadní části Tichého oceánu už několik let narůstá ekologický problém obřích rozměrů. A to doslova – plave tu pole plastového odpadu o velikosti Texasu či devítinásobku rozlohy Česka. Vědci z kalifornského Institutu oceánografie se vypravili prozkoumat jeho dopad na ekosystém.

Odpadky znečišťují všechny světové oceány. Severozápadní Pacifik ale nese odpadu nejvíce.

foto: Profimedia.cz

 

Odpadky znečišťují všechny světové oceány. Severozápadní Pacifik ale nese odpadu nejvíce.

Vůbec největší pás mořského znečištění na světě, jehož složení tvoří především kousky plastů, je vzdálený od Kalifornie několik tisíc kilometrů.

Představa nakupené hory odpadků sahající k horizontu je ale mylná, podle ředitele výzkumu Scrippsova institutu Roberta Knoxe je totiž masa odpadu relativně rozptýlená. "Někde dokonce není viditelná lidským okem. Samozřejmě najdete dostatečně velké kousky plastu, ale jindy odpad uvidíte, až když odeberete vzorek vody," řekl Knox pro CNN.

To ovšem význam problému nijak nesnižuje. "I několik kousků plastu na kilometr čtvereční je obrovské množství, když vezmete v potaz rozlohu celého pásu znečištění," dodal.

O existenci takzvaného Velkého pacifického pásu odpadu se ví už několik let, kdy si jej všiml rybář lovící v oblasti. Dosud se však o něj vědci příliš nezajímali.

To chce nyní změnit Knoxův tým během své třítýdenní plavby na lodi New Horizon. Cílem mise je získat odpověď na klíčové otázky o množství pacifického odpadu, jeho pohybu po oceánu i nakolik je součástí potravního řetězce mořských živočichů.

Jistotu mají vědci zatím v tom, že pás odpadků je velký zhruba jako americký stát Texas a během doby se rozmělnil do menších kousků plovoucích u hladiny jako konfety. Jeho vznik mají na svědomí hlavně lodě a čluny, které se odpadu zbavovaly tou nejsnazší cestou; částečně jej doplňuje odpad spláchnutý ze zaneřáděných pláží.

Podle Rustyho Brainarda z Národní správy pro oceány a atmosféru se v pásu objevuje i množství rybářských sítí, které ničí ekosystémy u Havajských ostrovů.

Plast se pak rozkládá a drolí na menší kousky, které mořští ptáci omylem považují za potravu, a jeho požitím si tak krátí život.

"Našli jsme množství koster mořských ptáků na ostrovech a jejich vnitřnosti byly plné plastu," říká Brainard a dodává, že ptáci nemusí být jediným příjemcem plastové polévky. Součástí potravního řetězce totiž může být nakonec i člověk.

Vědci z Knoxova týmu se tak mimo jiné pokusí určit, zda je možné Velký pacifický pás odpadu zlikvidovat a pokud ano, jakým způsobem to lze provést.

Autoři: anv iDNES.cz

Prevzaté: iDNES.cz

Reklamy

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s

%d bloggers like this: